Valentýnská procházka

14. 2. 2023

Na den sv. Valentýna byla připravena Valentýnská procházka po nedaleké Mladé Boleslavi. Odjížděli jsme autobusem v 10:23 hodin z mnichovohradišťského náměstí ve velkém počtu a vystoupili v Mladé Boleslavi u koupaliště. Zde se nám podařilo sečíst počet účastníků, kterých bylo neuvěřitelných 34!

Procházku pečlivě připravila členka KČT Miroslava Rydvalová za vydatné pomoci své kamarádky Vlasty Nešporové.

V úvodu jsme si vyslechli povídání o založení parku a po můstku přes říčku Klenici jsme podle ní procházeli parkem Štěpánka a částečně tak kopírovali i několik zastavení Metalové naučné cesty.

Lesopark Štěpánka byl založen roku 1881 a pojmenován na počest zásnub následníka rakousko-uherského trůnu a příslušníka mladoboleslavské vojenské posádky Rudolfa Habsburského s belgickou princeznou Stephanií jejím jménem. Lesopark slouží k oddechu a sportovnímu vyžití obyvatel města.

Zastavením u Kliniky Dr. Pírka a městského bazénu jsme si připomněli vzrušující historii tohoto místa, k níž odkazuje malá lebka vyobrazená na infopanelu Metalové cesty. V blízkosti se totiž nacházelo původní popraviště.

Další zastavení bylo u Hudebního altánku.

Přes říčku Klenici je postaveno 5 můstků, některé nás zavedou k památným stromům, někdy 120 až 160 let starým (např. dřezovec trojtrnný, jilm habrolistý, platan javorolistý).Před tenisovými kurty jsme lesopark opustili a vystoupali po schodech Rybničnou ulicí ke kostelu sv. Havla, u něhož se v parku nacházel hřbitov. Ten byl zrušen roku 1957, nyní jsou zde umístěné dochované renesanční a barokní náhrobky. Nejzajímavější je asi náhrobek Latinské babičky. Anežka Drobná zajišťovala v 19. století ubytování studentům piaristického gymnázia. Pomáhala jim s učivem a zkoušela je z latinských slovíček. Proto získala přezdívku Latinská babička. Další zajímavostí je deska na kostelní zdi připomínající zde pochovanou matku Bedřicha Smetany. Romantický park je nazýván Hejdova zahrada s krásnou vyhlídkou. Přes Staroměstské náměstí jsme došli k Jihočeské Hoštěnici, kde jsme měli rezervovaná místa a během hodinky jsme byli všichni obslouženi a nasyceni. Na 14. hodinu byla objednána prohlídka Muzea Mladoboleslavska v areálu hradu. Svůj čas nám věnoval Mgr. Pavel Sosnovec a ve zkratce nás seznámil s dějinami tohoto místa. Poté jsme si mohli samostatně prohlédnout expozice muzea, kde nechyběly dochované předměty domácností z minulých dob, původní vybavení roubených chalup, expozice pletení z orobince a novodobá výstava oděvů a klobouků návrhářky P. Sýkorové Michalíkové.

Ještě před návratem do Mnichova Hradiště jsme stihli zajít do cukrárny. Strávili jsme den naplněný novými informacemi, prošli jsme se nádherným lesoparkem - a to vše díky perfektní přípravě Mirky Rydvalové a její kamarádky Vlasty. Nachozených 6 km jsme v nohách ani nepocítili.

Fotogalerii naleznete zde: Valentýnská procházka

Helena Pöllová

Okolo Mnichova Hradiště nově vysazenými ovocnými alejemi

17. 1. 2023

V úterý 17. ledna jsme se probudili do celkem pošmourného rána, na obloze byly černošedé mraky, ale během dopoledne (jak ukazovala předpověď počasí) se začalo klubat sluníčko.

Ve 13 hodin jsme se sešli u kostela sv. Jakuba, odtud jsme se vydali k bývalému letnímu kinu a dále jsme pokračovali směrem k zámku do třešňové aleje. Na začátku aleje se nás sešlo 25 žen a 1 muž, takže nás bylo 26.Proč se vysazovaly ovocné aleje? Již od 13. století byly okolo cest sázeny keře a stromy. Nejvíce alejí vzniklo za vlády Marie Terezie a Josefa II.: aleje měly chránit cestující před slunečním žárem a pochodující vojska před spatřením a zásobovat je ovocem. Měly v krajině také orientační charakter.

Po společné fotografii jsme pokračovali třešňovou alejí směrem do Hoškovic. Protože bylo skutečně pěkné slunečné, i když trochu větrné počasí, otvíraly se před námi krásné výhledy na Drábské světničky a Ještěd. Naše kroky dále směřovaly po silničním nadjezdu do Dneboha. Plánovanou cestu jsem procházela v neděli, a tak jsem zjistila, že horní část nově vysázené aleje je úplně rozmočená, stojí tam voda, takže bychom si boty obalili jílem, zvolila jsem proto cestu vysypanou štěrkem až k lípě vysazené v roce 2018. Odtud se nám zase otevřel krásný výhled směrem na Bezděz, Ralsko, Sychrov. Cestou nahoru i dolů jsme se kochali pohledem nejen do dálky, ale také na ovocné stromy, a již nyní se těšíme, že se půjdeme podívat, jestli už letos pokvetou.

Dále jsme pokračovali směrem k Přestavlkům. Cesta byla sice trochu blátivá, ale podařilo se nám jí projít bez většího ušpinění. Na rozcestí u železničního přejezdu jsme se rozloučili a rozdělili na dvě skupiny a dále jsme kráčeli tou svou nejkratší cestou domů. Všem se výlet líbil.

Celkem jsme ušli 7,5 km.

Fotogalerii naleznete zde: Okolo MH

Jitka Thorovská

Novoroční Hrnčířský dvůr ve Zvířeticích
2. 1. 2023

Výlet na Zvířetice se pomalu stává tradicí: již několikrát jsme se na vánoční výstavu vypravili buď v předvánočním čase nebo těsně po svátcích - jako tomu bylo i letos.

Narychlo svolaný výlet se uskutečnil v pondělí 2. ledna. Vlakem v 11:45 h jsme popojeli do Bakova hl. nádraží a odtud jsme vystoupali značenou trasou směrem ke zřícenině hradu Zvířetice. Překrásné a téměř jarní počasí nás provázelo od hradu až ke zvířetickému Hrnčířskému dvoru. V počtu 13 jsme došli k bráně dvora, který se otvíral přesně ve 13:00 hodin. Naše skupinka se rozrostla o dalších 9 účastníků, kteří se dopravili auty, takže konečný počet byl 22.A hned jsme zaměstnali zdejší obsluhu, protože byl čas na malé občerstvení. Následovala prohlídka nádherně vánočně vyzdobených prostor nad krámkem. Vkusně nazdobené stromečky, staré pokojíčky, dávno zapomenuté ozdoby a hračky - jakoby pozdrav z dávných časů. Opravdu bylo co obdivovat. A další nádhera čekala o patro výš, kde byla výstava betlémů, jeden hezčí než druhý. Vyrobeny byly z keramiky, skla, šustí, slámy, vyřezané ze dřeva nebo vystříhané z papíru. Vystaveny byly i sbírky starých kořenek.

Také ve venkovních prostorách bylo co obdivovat - keramické hrnečky, konvičky, květináče, hlavy různých ptáků, keramické vývěsní tabulky, v kůlně soupravy modrého plechového nádobí. Dokonce na nás ze zahrady vykoukli tři hendikepovaní čápi.

Potěšeni celou tou nádherou jsme se vydali stejnou cestou zpět a došli až do Bakova-města na vlakovou zastávku, odkud nás vlak popovezl do Mnichova Hradiště. Měli jsme za sebou prvních 9 lednových kilometrů a určitě jsme zde nebyli naposledy.

Fotogalerii naleznete zde: Novoroční Hrnčířský dvůr ve Zvířeticích