Kopicův statek a skalní reliéfy

Na čtvrtek 25. července byla slibná předpověď počasí - ani déšť, ani horko, připadlo mi to jako ideální den pro návštěvu skalních reliéfů u Kopicova statku.

Na nádraží v Mnichově Hradišti se sešla příjemná sestava a v Turnově jsme do party započítali 13. člena výletu.

Z Turnova jsme využili sezónní autobus č. 391, který nás dovezl do Kacanov k hotelu Králíček. Jedna z turistek si zde zavzpomínala na svou svatbu. Příjemnou lesní cestou jsme vystoupali ke skalám poblíž Kopicova statku - památce lidové architektury z roku 1787.

U prvního skalního reliéfu se sv. Václavem jsem několika větami přiblížila činnost Vojtěcha Kopice, který se do původně Jirošovy rychty ze 17. století přiženil a mezi lety 1940-1978 zde jako sochařský samouk vytesal do skal 34 reliéfů. Údajně ho inspirovala socha sv. Jiří před statkem. Byly zde vytesány postavy z našich dějin, zvířata a jiné výjevy, často doplněné o citáty a verše. Poctivě jsme společně procházeli mezi skalami, až jsme skutečně všech 34 výjevů našli a nafotili.

Také se nám nad hlavou objevil spojovací kamenný mostek (údajně z roku 1850) - v dnešní době je již v havarijním stavu a vstup na něj je zakázán.

Na skalní plošině jsme přesně ve 12 hodin snědli své svačiny a pokračovali k soše sv. Jiří před Kopicovým statkem. Na soklu pod sochou je znázorněn Kristus a světice Petronila, Fellicula, Máří Magdalena a sv. Anna.

Můj plán byl pokračovat do Sedmihorek, lesem jsme doputovali kolem kamenného cestníku až k rušnější křižovatce cest. Zde pod přístřeškem byla malá pauza na pití a poté jsme se vydali směrem k Valdštejnu a posléze odbočili k Janově vyhlídce, kde jsme už potkávali více a více turistů. Výhled z Janovy vyhlídky byl úžasný - jednak na kamennou Kapelu, dále na Ještěd, Hamštejn, Kozákov, Tábor.

Cesta byla čím dál náročnější - sestupovali jsme po cestě plné kamenů, kořenů a po kamenných i železných schodech až na rozcestí pod Čertovou rukou. A čekal nás výstup po 88 železných schodech mezi obrovskými a překrásnými skalami, až jsme doputovali na cestu, která vedla kolem několika sedmihorských pramenů. A bylo jasné, že musíme zdejší chladnou vodu ochutnat. Kromě jednoho vosího štípnutí jsme bez úrazu došli až do Karlovic k restauraci Even. Bylo přesně 15 hodin a dnes v tuto dobu zavírali, přesto jsme se ještě pokusili si jídlo objednat. Na koho nezbylo, ten se přemístil do nedaleké cukrárny alespoň na dortík a zmrzlinu.

V 16:11 h jsme společně odjížděli z Karlovic vlakem do Turnova a dále do Mnichova Hradiště. Našlapali jsme krásnou přírodou přes 10 km a domluvili si další výlet hned na příští týden.

Fotogalerii naleznete zde: Kopicův statek

Helena Pöllová