Na Mužský

Březnové suché počasí přímo lákalo na výlet, rozhodla jsem se narychlo svolat zdatnější turisty na náročnější výlet na nedaleký vrchol Mužský (úterý 5. března). K odjezdu autobusu v 11:17 h se dostavilo 14 turistů, vyjeli jsme do vesnice Mužský. Prošli jsme upravenou návsí obklopenou dvěma letitými lípami a 31 jírovci, kolem dřevěné zvoničky a obdivovali jsme zachovalé roubené domy z 18. a 19. století. Celkem osm usedlostí bylo zahrnuto do vesnické památkové rezervace vyhlášené roku 1995.

Po silničce jsme se přiblížili pod čedičový vrchol Mužský, nešli jsme však rovnou nahoru, ale vrchol jsme obešli, mým záměrem bylo ukázat vytěženou stranu čedičového suku. Mužský se řadí mezi nejstarší sopky Českého ráje (přibližně 19 milionů let).

Ještě nedávno byly stráně pod Mužským zarostlé jabloňovými sady, nyní je větší část vykácena a jsou zde pastviny. Mohli jsme tedy vyšplhat až na vrchol (463 m) - ke kamenné mohyle, která připomíná bitvu prusko-rakouské války roku 1866. Odtud je krásný kruhový výhled do okolní krajiny. Po opravených schodech jsme sestoupili pod vrchol a prozkoumali tři jeskyně ukryté v houští.

Pokračovali jsme po silničce až ke Krásné vyhlídce, kde bylo k našemu překvapení otevřeno. Využili jsme venkovní posezení k malému občerstvení i k výhledům na rybník Žabakor, kostelík ve Všeni i na vzdálené vrcholky Krkonoš.

Dalším bodem programu byla propast, která se nachází pár kroků od restaurace, najdeme ji v remízku uprostřed pastvin, je hluboká přes 22 m. Trhlinová propast je nejhlubší propastí v Příhrazských skalách, její dno prozkoumal v roce 1962 také známý cestovatel a majitel Hnojového domu na Jizerce Gustav Ginzel. Dále jsme pokračovali neznačenou cestou po okrajích skalních masívů až ke značené modré trase, která nás dovedla na křižovatku turistických cest u Drábských světniček. Během putování jsme zdolávali náročnější výstupy i sestupy, z vyhlídek jsme mohli vidět Ještěd, Ralsko, Máchův kraj, zámek ve Svijanech i vesnice pod námi. Prošli jsme i majestátním skalním kaňonem zvaným Studený průchod.

Zbývalo zdolat poslední náročnou část a tou byly schody - pískovcové, železné i dřevěné a po nich jsme se dostali na místo, kde se v roce 1927 po přívalových deštích sesunula část pískovcových skal a zavalila obec Kavčinu, po které zůstalo na parkovišti ve Dnebohu pouze torzo sklepa vytesaného do pískovce. Dalším pozůstatkem katastrofy je tzv. "opilý nebo tančící les" šavlovitě prohnutých borovic ve svahu pod skalami.

Výlet se vydařil, náročné úseky byly zdolány bez úrazu, počasí nám přálo a stihli jsme i autobus s odjezdem v 16 h ze Dnebohu. Nahoru i dolů jsme nachodili přes 7,5 km.

Fotogalerii naleznete zde: Na Mužský

Helena Pöllová