Nové Město nad Metují

Na úterý 9. září 2025 byl naplánován autobusový výlet na prohlídku novoměstského zámku, Nového Města nad Metují a také procházku okolo řeky Metuje. Autobus nás odvezl do Nového Města nad Metují.

Nové Město nad Metují se nachází v severovýchodních Čechách v okrese Náchod. Centrum města tvoří Husovo náměstí. Městem protéká řeka Metuje, která společně se skalnatým ostrohem historického centra představuje typickou dominantu města. Nové Město nad Metují (slangový výraz Nováč) je městem s průmyslovou tradicí: strojírenství, a výrobou hodinek značky Prim. V roce 1949 vznikl závod pověřený jediným zásadním úkolem – zkonstruovat a začít vyrábět náramkové hodinky. Tyto hodinky nesoucí značku PRIM se vyrábějí dodnes. Později se přidala i výroba nástěnných hodin, budíků a dalších časoměřičů . Dnes se závod nazývá ELTON.

První cíl našeho výletu byl novoměstský zámek, který stojí na náměstí. Po prohlídce zámku jsme ještě prošli krásnou terasovitě upravenou a dřevěnými bílými plůtky dělenou zámeckou zahradu, které dominuje dřevěný krytý most od Dušana Jurkoviče, a spojuje zámek – horní část terasy se spodní částí zahrady, která je upravena na okrasnou zahradu ve stylu francouzských zahrad (tedy se stříhanými živými ploty a přísnou osovou souměrností). Asi v polovině zahrady je 16 ks kamenných trpaslíků, které představují alegorii lidských charakterů a vlastností (sošky jsou umístěny také v prostoru před zámkem). Sošky trpaslíků pocházejí z 18. století z dílny slavného barokního sochaře M. B. Brauna. Po společné fotografii a přepočtu všech výletníků 47 + moje dvě kamarádky, jsme nastoupili do autobusu, který nás tentokrát odvezl do Pekla – "Bartoňovy útulny", kde jsme měli připravený oběd dle vlastního výběru. Po obědě jsme se všichni vydali podél řeky Metuje, červenou turistickou cestou překrásným údolím směrem k Novému Městu nad Metují k autobusové zastávce "Liščí boudy" asi 4 km, kam pro nás přijel náš autobus a dovezl nás na náměstí, kde byl rozchod a stanoven čas odjezdu na17:00 hodin. Tento čas si každý užil po svém. Někdo si dal kávičku, zmrzlinu nebo zákusek, protože k výletu patří sladká tečka. Tím, že byl odjezd autobusu také z náměstí, byl čas si prohlédnout obdélníkové náměstí s podloubím, v rohu náměstí je socha zakladatele města Jana Černčického z Černčic a Kácova. Uprostřed náměstí stojí raně barokní mariánský sloup (1696) a socha Nejsvětější Trojice (1767). Na opačném konci náměstí před zámkem je socha Bedřicha Smetany, krásné průčelí domů s tzv. vlaštovčím ukončením. Těsně pod náměstím byla odhalena 28. října 2006 na skalním ostrohu nad řekou Metují socha od akademického sochaře Olbrama Zoubka Alegorie Metuje.

Do Mnichova Hradiště jsme přijeli dle očekávání v 19 hodin. Výlet se vydařil a všem se líbil.

A nyní zajímavosti a něco z historie

První zmínka o osídlení města (ve středověku pouze tvrz a osada) je již ze 13. století.

Zámek v Novém Městě nad Metují je součástí městské památkové rezervace a nachází se v západním rohu náměstí. Byl postaven společně s městem, původně jako pozdně gotický hrad, který měl město chránit. Základní kámen budoucího města a hradu byl položen 10. srpna roku 1501 a položil ho sám majitel panství Jan Černčický z Černčic a Kácova. Brzy po svém založení město roku 1526 vyhořelo. Většina domů na náměstí byla pak postavena podle jednotného plánu, v letech 1526–1548 za majitele panství Vojtěcha z Pernštejna. Roku 1623 koupil město Albrecht z Valdštejna, ale vlastnil ho jen krátce. Husovo náměstí – centrum města je obdélník, ze všech stran obklopený domy s podloubím. Některé domy byly sice v 18. a 19. století přestavěny, zachovávají si však původní jednotný ráz i výšku. Severozápadní strana náměstí byla v letech 1953–1954 upravena do předpokládané podoby z pernštejnské přestavby a průčelí budov je zakončeno tzv. vlaštovčími ocásky. Kolem města se dochovaly téměř souvislé zbytky hradební zdi s baštami. Městské brány byly zbořeny na přelomu 19. a 20. století Na severní straně se zachovala věž Zázvorka s branou. Od roku 1954 je město prohlášeno památkovou rezervací, pečlivě a citlivě udržovanou a obnovovanou.

Novoměstský zámek vznikl přestavbami hradu, zahrnutého při založení do opevnění města, od něhož je oddělen mohutným příkopem. Rozšířili jej Pernštejnové a Stubenberkové během 16. století a v letech 1655–1661 byl barokně přestavěn podle plánů Carla Luraga. Za 250 let se v zámku vystřídalo mnoho majitelů vždy jen na krátkou dobu. Zámek začínal chátrat.

V roce 1908 si novoměstský zámek jako své rodinné sídlo vybral a koupil Josef Bartoň, majitel textilní továrny v Náchodě, pradědeček dnešního majitele. Po zakoupení zámku Bartoňovými proběhla další – zatím poslední – přestavba v jeho historii a byla svěřena vynikajícím architektům té doby,

Dušanu Jurkovičovi a Pavlu Janákovi. Ze zámku se stalo moderní sídlo, vyzdobené předními českými umělci 1. poloviny 20. století. Současně však byla restaurována dochovaná výzdoba z časů renesance a baroka. Zámek byl také vybaven technickými vymoženostmi, jako je vodovod, ústřední topení, elektřina, telefon a jídelní a osobní výtah. Díky tomu dnes novoměstský zámek slouží jako ukázka adaptace historického objektu na moderní bydlení, stejně jako kvalitní příklad spojení historické a novodobé výzdoby a zařízení.

Bartoňovi zámek vlastnili do roku 1948. Tehdy byl znárodněn a do roku 1991 ho spravoval stát. Od roku 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti.

Něco o rodině Bartoňových: Nejznámějším a nejúspěšnějším členem rodiny byl prapradědeček dnešního majitele, Josef Bartoň. Zjednodušeně řečeno: začínal jako tkadlec v chalupě a vypracoval se až na majitele textilní továrny v Náchodě, starostu města Náchoda a další významné funkce. Oceněním jeho celoživotní práce bylo v roce 1912 povýšení do šlechtického stavu. Císař František Josef I. mu udělil dědičný šlechtický titul "rytíř" s predikátem "z Dobenína" (což je místo významné v české historii) a dědičným erbem. V erbu jsou umístěny symboly textilní výroby – vřeteno a tkalcovské člunky. Z dětí Josefa Bartoně pokračovali v náchodské textilní továrně jeho dva synové, Cyril Adolf a Josef Bohumil – pradědeček dnešního majitele zámku. Právě díky prosperitě továrny si mohli dovolit koupit zámek v Novém Městě nad Metují – původně společně, pak v Novém Městě zůstal jen Josef Bohumil. Cyril Adolf pro svou rodinu zakoupil zámek Zbraslav u Prahy. Z dobře fungující textilní továrny měli prospěch nejen majitelé, ale i jejich zaměstnanci a obyvatelé Náchoda, později i Nového Města nad Metují. Po roce 1948 je zámek a ostatní majetek Bartoňovým znárodněn. JUDr. Václav Bartoň-Dobenín se ženou a oběma syny emigroval. Nové bydliště našli v Kanadě. Jeho rodiče – Josef Bohumil s manželkou – však na zestátněném zámku dožili. Pán zemřel v roce 1951, paní v roce 1957.

V roce 1992 získal pan Josef Marian Bartoň-Dobenín, mladší syn JUDr.Václava, v rámci restitucí zpět nejen zámek, ale i další majetek, který kdysi jeho rodině patřil. V roce 2013 převzal rodový majetek jeho syn Joseph Michael Bartoň-Dobenín, který je nyní současným majitelem zámku. Od roku 1992 je zámek znovu majetkem rodiny Bartoň-Dobenín a je přístupný veřejnosti. V roce 2008 byl areál zámku vyhlášen národní kulturní památkou

Peklo je název malebného údolí a stejnojmenné obce, která se nachází v bezprostředním sousedství Nového Města nad Metují. Architektonickou perlou této osady je "Bartoňova útulna", výletní restaurace s ubytováním. Bartoňova útulna, pojmenovaná po továrníkovi Josefu Bartoňovi, má za sebou opravdu dlouhou historii, která sahá až do roku 1527. V té době stával původně na jejím místě mlýn Pekelec. Nová výletní restaurace přestavěná podle návrhu Dušana Jurkoviče se stala známou již pár let po svém založení a hostila osobnosti, jakými byli Alois Jirásek, Jan Masaryk nebo Edvard Beneš.

Fotogalerii naleznete zde: Nové Město nad Metují

Jitka Thorovská (s pomocí cs.wikipedia.cz)