Od zámku Lemberk do Jablonného v Podještědí

Ve středu ráno 19. srpna 2026 se nás na náměstí v Mnichově Hradišti před odjezdem autobusu do Liberce sešlo 12 turistek, které měly zájem o krátkou procházku kolem zámku Lemberk s cílem v Jablonném v Podještědí. Během jízdy se k nám připojil jediný muž. V Liberci na autobusovém nádraží už na nás čekaly moje kamarádky. Náš počet se tedy zvýšil na 15 turistů.

Vlakem jsme dojeli do stanice Lvová, která je nejbližším místem ke krásnému zámku Lemberk. Všichni souhlasili s jeho prohlídkou. Po prohlídce zámku a krátkém odpočinku jsme pokračovali cestou okolo nově opravených starých chalup. Šli jsme a zvědavě nahlíželi do oplocené (tedy veřejnosti nepřístupné) zahrady se zpustlým Bredovským letohrádkem a několika sochami.

Procházeli jsme lipovou alejí, která spojuje zámek Lemberk s Bredovským zámečkem a kaplí Nejsvětější Trojice v blízkosti Zdislaviny studánky. V roce 2025 získala titul Alej roku. Alej lemují lavičky a také na místě s vyhlídkou je umístěna socha sedící postavy. Došli jsme ke značně zpustlé kapli Nejsvětější Trojice, která je pro veřejnost nepřístupná.

Naším dalším cílem byla Zdislavina studánka. Voda ze Zdislaviny studánky má údajně léčivou sílu - uzdravuje oči. U studánky stojí empírový gloriet, v jehož výklenku se nachází kopie sošky sv. Zdislavy. Na tomto místě jsme vyměnili kohoutkovou vodu z domova za vodu léčivou. Voda byla příjemně studená. Po krátkém odpočinku jsme pokračovali okolo Markvartického rybníku a Pietscheho kapličky. Pokračovali jsme po cyklotrase Sv. Zdislavy okolo Panenského potoka, okolo školy a krásně upravených domů a zahrádek až k k Markvartickému mlýnu. A nyní už jenom po několika schodech a jsme u cíle naší procházky - před bazilikou minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Tato bazilika je dominantou městečka Jablonného v Podještědí.

Vešli jsme do baziliky a po její prohlídce jsme se dohodli o našem dalším putování. Vzhledem k tomu, že už nikdo nechtěl navštívit dominikánský klášter ani vystoupat na vyhlídkovou věž, bylo naše společné putování ukončeno. Všichni byli seznámeni s jízdním řádem a odjezdem vlaku či autobusu domů. Poprvé, co pořádám výlety, a pár jich už bylo, jsem výlet ukončila v Jablonném v Podještědí, nikoliv v Mnichově Hradišti.

Jablonné v Podještědí je historické městečko, které by jistě zasloužilo ještě jednu návštěvu,

abychom si prohlédli i další zajímavé památky.

Krásnou lipovou alejí, za příjemného počasí, ušlo 15 turistů společně 6 km.

A nyní něco z historie o místech, která jsme prošli. Pokud by se měly všechny památky opravit, bude potřeba hodně času a hlavně hodně financí.

* Hrad-zámek Lemberk Předchůdcem dnešního raně barokního zámku byl středověký hrad, založený v polovině 13. století Havlem z rodu Markvarticů. Havel z Lemberka působil na dvoře krále Václava I. a jeho syna Přemysla Otakara II. Jeho manželka Zdislava z Lemberka byla česká šlechtična a zakladatelka klášterů a špitálů. Do širšího podvědomí veřejnosti se dostala v roce 1995, kdy byla prohlášena Svatým otcem Janem Pavlem II. za svatou.

Nejstarší dochovanou částí hradu je hlavní věž. Páni z Lemberka vlastnili hrad až do konce 14. století. V 15. století během husitských válek se majitelé často střídali, převážně z řad lužické a saské šlechty. Hrad postupně ztrácel svůj raně gotický vzhled a přestavoval se na renesanční zámek. Roku 1550 zdědil lemberské panství Jindřich Kurzbach z Trachenberka. Nastalo období klidu a hospodářského rozvoje. Osídlil zpustlé vsi novými poddanými, založil a přikoupil další vsi, zřídil nové mlýny, pily, hamry i pivovar.

K další renesanční přestavbě došlo na počátku 17. století, kdy již zámek s panstvím patřil pánům z Donína. Budova byla zvýšena o druhé patro a pokryta tzv. psaníčkovým sgrafitem. Za pánů z Donína kolem roku 1610 byl zhotoven v hlavním sále dřevěný kazetový strop s malovanými náměty zvířecích bajek.( 72 kazet) . Odtud dostal sál název "bajkový". Po roce 1620 získal panství Albrecht z Valdštejna a po jeho smrti v roce 1634 přešel majetek na Jana Rudolfa Bredu. Bredové v letech 1660–1680 zvali do země umělce a stavitele z Nizozemí a Itálie a nechali zámek přestavět do barokní podoby. V těchto letech dostal Lemberk svou současnou podobu a především bohatou štukovou výzdobu.

Během 19. století došlo na Lemberku k drobným stavebním úpravám. Clam-Gallasové nechali především vyměnit všechna okna, dveře, kachlová kamna a opravit sochařskou výzdobu v Bredovské zahradě. Prázdné prostranství u zahrady darovali obci k postavení školy,která svému účelu sloužila do roku 1879. Po smrti posledního mužského potomka Františka Clam-Gallase přešel Lemberk na jednu z jeho dcer princeznu Gabrielu Auerspergovou. V roce 1945 dekretem č. 12 prezidenta Edvarda Beneše byl zámek zestátněn.

V červenci roku 1971 došlo ke zřícení korunní římsy v délce cca 10 m na západním křídle zámku. Zdivo se zřítilo do nádvoří v době, kdy zámkem procházela skupina návštěvníků. Zámek byl dočasně uzavřen a byla provedena statická kontrola objektu. Bylo rozhodnuto zámek pro veřejnost uzavřít a provést generální rekonstrukci objektu. Okresní národní výbor v České Lípě musel nejprve vytvořit finanční zdroje pro tak rozsáhlou rekonstrukci. Byly vypracovány studie na budoucí využití prostor a byla zpracována projektová dokumentace. Stavební činnost začala v roce 1979. Komplex budov byl staticky zajištěn, všechny napadené krovy byly ošetřeny nebo vyměněny. Byla vyměněná i střešní krytina. Zapotřebí bylo udělat novou elektroinstalaci a vodoinstalaci v jednotlivých křídlech zámku. Na konci 80. let bylo započato s restaurátorskými pracemi na stropě v bajkovém sálu, v černé kuchyni a dalších místnostech. Zámek Lemberk byl pro veřejnost opět otevřen v červenci roku 1992. Natáčely se zde známé filmy Císařův pekař a Pekařův císař nebo pohádka Tajemství staré bambitky.

Bredovský letohrádek je raně barokní klasicistně upravená stavba ze 70. let 17. století. Spolu s okrasnou zahradou ji nechal postavit hrabě Kryštof Rudolf Breda. Od 18 století vlastnili letohrádek Clam-Gallasové, kteří jej na počátku 19. století klasicistně upravili. Zahrada v tu dobu začala sloužit k hospodářským účelům a byly vybudovány i skleníky. V druhé polovině 19. století do zahrady přibyly sochy a okrasné dřeviny. Mezi světovými válkami prošel interiér rozsáhlými moderními úpravami a objekt sloužil jako sídlo clam-gallasovské lesní správy. Od konce druhé světové války je letohrádek střídavě ve státním a soukromém vlastnictví. V současnosti je letohrádek se zahradou rekonstruován.

Lipová alej z konce 18. století, spravovaná Národním památkovým ústavem, je součástí Krajinné památkové zóny Lembersko, vyhlášené v roce 1996. V roce 2025 získala titul Alej roku. Dlouhá je 430 metrů, v nadmořské výšce 350–360 metrů, se skládá převážně z lip srdčitých, ale i velkolistých, dubů zimních a letních. Poblíž Bredovského zámečku se nachází sochy z mezinárodních sympozií (1990–1997), například dílo Francesco Lopeze Ochoa. - socha sedící postavy. Alej nabízí výhledy na Lužické hory a národní přírodní rezervaci Jezevčí vrch.

Kaple Nejsvětější Trojice: Gotická kaple byla založena koncem 14. století. V 17. století byla přestavena do renesanční podoby. V 19. století, po úpravě interiéru, byla kaple spojována s kultem svaté Zdislavy. Dnes je veřejnosti nepřístupná. Pod kaplí se nachází krypta, kde jsou pohřbeni někteří majitelé zámku Lemberk, rodiny vrchnostenských správců a úředníků a podle pověsti údajně i ostatky Přibyslavy, sestry sv. Václava.

Pietscheho kaplička byla postavena pravděpodobně koncem 18. století. Název Pietscheho kaplička získala po posledním majiteli usedlosti čp. 56 před koncem 2. světové války, který měl ke kapličce stanovenou udržovací povinnost.

Markvartický mlýn je historický vodní mlýn z roku 1826, chráněný jako kulturní památka. Roubená stavba s mansardovou střechou a břidlicí se nachází na Panenském potoce a dříve poháněla mlýnské kolo vrchní vody. Součástí areálu je i zděná stodola.

Basilika minor sv. Vavřince a sv. Zdislavy. Roku 1699 byla v Jablonném zahájena stavba nového klášterního kostela sv. Vavřince podle projektu vídeňského architekta J. Lucase von Hildebrant a trvala až do roku 1722. Tato velkorysá stavba je charakteristickou dominantou Jablonného a její zelená honosná kupole je viditelná v širokém okolí.

Fotogalerii naleznete zde: Lemberk

Jitka Thorovská

*Wikipedia