Šluknovskem od města k městu
STEZKA STŘEDOZEMÍM
2. etapa: Šluknovskem od města k městu
V roce 2020 představil projekt Via Czechia ucelený systém nejdelších turistických a poutních dálkových tras v České republice. Jako první vznikly Severní stezka a Jižní stezka. Vytvoření těchto dvou tras motivovalo mnoho lidí k tomu, aby si sbalili batoh a vyrazili na pouť po českých pohraničních horách. Severní a Jižní stezku později doplnily další čtyři dálkové trasy. A jednu z nich, konkrétně Stezku středozemím, můžete v následujících měsících a letech absolvovat společně s členy a příznivci KČT Mnichovo Hradiště.
Stezka středozemím propojuje nejsevernější a nejjižnější body České republiky. Zatímco Severní a Jižní stezka vedou především horami a v maximální míře přírodou, Stezku středozemím navíc obohacují malebná městečka či zelená údolí řek.
Na 2. etapu stezky jsme se vydali v sobotu 18. dubna 2026. Setkání účastníků proběhlo tradičně na vlakovém nádraží v Mnichově Hradiště, kde se před sedmou hodinou ranní sešlo celkem 11 turistů a jeden pes. V 6:59 hod. jsme sedli do vlaku a odjeli do Šluknova (s přestupem v Mladé Boleslavi a Rumburku). Právě v tomto městě jsme 20. září 2025 dokončili 1. etapu stezky. Po sedmi měsících jsme se tak do Šluknova znovu vrátili, abychom navázali tam, kde jsme posledně skončili.
Do Šluknova jsme přijeli vlakem krátce po půl desáté. Na nádraží jsme pořídili společnou fotku a poté se vydali kolem zámku směrem k náměstí. Na šluknovském náměstí jsme vkročili na červenou trasu a po necelém kilometru opustili město. Za další kilometr nás červená turistická značka zavedla do Karlova údolí, kde momentálně stojí ruiny lázeňské budovy. Toto místo zažilo svou největší slávu přibližně před sto lety, kdy bylo vyhledávaným turistickým cílem a zdejší vzdušné a sluneční lázně navštěvovali lidé z celého světa.
Následující čtyři kilometry prověřily naši fyzičku, neboť nás čekalo stoupání k nejvyššímu vrcholu Šluknovské pahorkatiny, k 610 metrů vysokému Hrazenému. Protože je vrchol hory relativně plochý a pokrytý bučinami, nic jsme z něho neviděli. Ovšem jen 100 metrů vzdálená vyhlídka Volský kámen nám to vynahradila. Ačkoliv jen úzkým průzorem směřujícím mezi stromy, pozorovali jsme odtud jizerskohorský Ořešník či některé krkonošské vrcholky.
Po krátké přestávce jsme sestoupali z Hrazeného, prošli rozcestím Zelený kříž a přes louku posetou břízami dorazili do obce Brtníky. Následně jsme křížovou cestou vystoupali na Křížový vrch, po půl kilometru odbočili z červené trasy na žlutou a zdolali Vlčí horu. Ta nám díky stejnojmenné rozhledně umístěné na jejím vrcholu nabídla krásné výhledy na Lužické hory, České a Saské Švýcarsko, Ještěd i vzdálenější Jizerské hory a Krkonoše.
Při cestě z Vlčí hory jsme minuli podnikovou prodejnu aromaterapeutické kosmetiky značky Nobilis Tilia, která zaujala především ženy. Většina z nich si odtud odnesla i nějaký pěkný nákup. Pak už stezka vstoupila mezi první domy Krásné Lípy, respektive jejího předměstí Krásný Buk. Honosné budovy nebo komíny současných i bývalých továren dokládaly průmyslovou minulost a dávné bohatství tohoto kraje. Však také cesta vedla kolem zaniklé Jägerovy továrny, kde vznikaly proslulé spodky, dámské punčochy, ponožky nebo noční košile.
Na krásnolipské náměstí jsme dorazili kolem půl čtvrté. Vzhledem k tomu, že náš vlak odjížděl až za více než hodinu, rozprchli jsme se po okolí. Někteří zamířili do nedaleké restaurace, jiní si dopřáli sladkou odměnu v některé z místních kaváren. V půl páté jsme se opět všichni sešli na náměstí a společně vyrazili na vlakové nádraží, odkud jsme se v 16:44 hod. (s 21 kilometry v nohách) vrátili zpátky do Mnichova Hradiště.
Všichni zúčastnění si výlet náramně užili a už teď se těší na podzim, kdy vyrazíme na třetí etapu stezky (na niž jsou srdečně zváni i ti, kteří neabsolvovali žádnou etapu). Navazující trasa povede z Krásné Lípy do České Kamenice, bude dlouhá 21 kilometrů a nabídne zejména spoustu nádherných vyhlídek (např. z Kamzičího vrchu, Jehly či Studence).
Fotogalerii naleznete zde: Šluknovskem od města k městu
Jiří Janda