Z Vyskře do Borku pod Troskami
Když jsem seděla nad mapou, tak jsem vymýšlela, jak bychom mohli za jeden den projít klidnou chůzí kolem několika rybníků v Podtroseckém údolí, ke kterému mám opravdu vřelý vztah. V mládí jsem trávila každé prázdniny pod stanem několik dní u Věžáku a u tety (nikoli jen o prázdninách) ve Ktové, odkud jsme velice často oblast rybníků a překrásných skal "Skalní město Apolena", navštěvovali. Škoda že je tato přírodní oblast kvůli hnízdění vzácných skalních ptáků (poštolka obecná, výr velký a kavka obecná) uzavřená pro veřejnost. Určitě bych tam všechny pozvala.
Jako výchozí bod našeho výletu jsem zvolila Vyskeř. Letos v létě jsou dny, kdy je neskutečné vedro, a proto je lepší chladit tělo koupáním, nejlépe Jizerou, která osvěží. Na výlet se musí najít chladnější, na chůzi příjemnější počasí. Mírné ochlazení na 24 oC bylo hlášeno na pondělí 29. července 2024, a tak jsem pozvala všechny zájemce o 12km procházku z Vyskře do Borku pod Troskami, zčásti neznačenou cestou.
Na nádraží v Mnichově Hradišti se nás sešlo 19, tentokrát i muži a jedno větší dítě, a v Turnově se k nám u prázdninového autobusu po Českém ráji č. 391 přidali další 2 zájemci o výlet. První společné foto jsme pořídili na Vyskři na návsi – 21 osob.
Naše putování začalo výstupem po upravené a štěrkem vysypané křížové cestě ke kapličce. (Pokud si chcete něco přečíst o obci Vyskeř, na stránkách KČT je popsán výlet ze dne 28. 12. 2023.) Od kapličky na vrcholu Vyskře byl krásný výhled do okolí kolem dokola. Viděli jsme i nově vysázenou alej a zároveň neznačenou pěšinu, kterou půjdeme. Příjemnou luční cestou jsme za stálého ohlížení a kochání se obcí Vyskeř z této strany došli do osady Stadla a dále do vesničky Libnov, okolo krásných chat až na asfaltovou cestu vedoucí od Pleskotského mlýna směrem k Pekařově bráně. Pekařova brána vznikla během stavby silnice, kdy projektanti narazili na pískovcovou skálu s názvem Mnich a zželelo se jim půvabného přírodního útvaru, který nechtěli zničit. Rozhodli se jej proto zachovat a naopak využít. Do Mnicha nechali vytesat lomený gotický oblouk a horní část skály zpřístupnili zbudováním schodů po jeho pravé straně. Brána byla oficiálně zprovozněna v roce 1914 a byla pojmenována po (významném českém historikovi) PhDr. Josefu Pekařovi. Tunel ve skále měří ve svém nejdelším místě 5,2 m, v nejkratším jen 3,4 m. Vysoký je 6,3 m a široký 5 m. Oficiálně byl přeměřen 16. června 2018 v rámci oslav 700 let od založení obce Vyskeř, kdy byl také zapsán do České knihy rekordů jako nejkratší tunel v zemi.
Naše kroky dále směřovaly již po značené žluté turistické a naučné cestě směrem do Podtroseckého údolí. Protože byl čas na malou zastávku a svačinu, odbočili jsme z cesty do asi nejstarší trampské osady v údolí Žehrovky El Torro, kde se také nachází pramen pitné vody. Tuto osadu lze veřejně užívat s respektem k místu. Osada El Torro je stále navštěvována původními osadníky, a údajně mají být z Mladé Boleslavi.
Po svačině a odpočinku jsme se vrátili na NS stezku "Podtrosecká údolí", která nás vedla po asfaltové cyklotrase k rozcestí "U Přibyla" a dále k parkovišti u Věžického rybníka, kde se nachází také turistický přístřešek a o kousek dál infocentrum.
A nyní jsme již šli okolo rybníku Věžák (rozloha 8,7 ha) a všichni jsme vzpomínali na film Jak dostat tatínka do polepšovny a někteří jako já na dobu, kdy zde trávili část prázdnin pod stanem. Naučnou stezkou jsme šli okolo rybníku Krčák (rozloha 4 ha) a Vidlák (rozloha 3,1 ha, na východě přechází rybník v rašeliniště). Vyhlášená restaurace na Vidláku je již dva roky zavřená, funguje pouze občerstvení, kde jsme si dali kávičku.
Po krátkém odpočinku jsme se vydali okolo rašeliniště Vidlák k rybníku Hrudka (rozloha 3,4 ha) a k Rokytnickému rybníku (rozloha 6,1 ha), dále na nádraží Borek pod Troskami.
Při naší dnešní cestě jsme prošli okolo několika studánek a pramenů (nejznámější pramen El Torro a Jordánka). Ve všech studánkách a pramenech tekla dobrá a chladná voda, kterou jsme mohli ochutnat, a to je dobře. Horší to však je s kvalitou vody v rybnících. Ty jsou zarostlé a celé zelené, což je škoda, bylo tu vždy dobré koupání při putování touto krajinou. Bohužel nyní to už není možné.
Dnešní procházka Českým rájem kolem podtroseckých rybníků se všem líbila. Ušli jsme 14 km a domů jsme se vrátili dle očekávání v 17.00 hod.
Na nádraží v Borku pod Troskami bylo dohodnuto středeční grilování u Jizery, které se také vydařilo. Sešli jsme se v hojném počtu a s Helenou jsme vyhlásily na měsíc srpen turistické prázdniny.
Fotogalerii naleznete zde: Z Vyskře do Borku pod Troskami
Jitka Thorovská