Ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna (do Špindlu)

S Hanou z Jaroměře jsme se dohodly, že využijeme cyklobus, který jede až na Špindlerovu boudu z Jaroměře pouze o prázdninách a jen ve čtvrtek. Zjistila jsem, že i my se do Špindlerova Mlýna dostaneme, a tak jsem všem, jak se stalo již zvykem na poslední chvíli, oznámila odjezd autobusu (čtvrtek 29. 8. 2024) č. 315 v 7:10 h z náměstí v Mnichově Hradišti do Mladé Boleslavi a dále bez čekání bus č. 405 do Špindlerova Mlýna s přestupem na Špindlerovku.

Naplánovaná 10km procházka: Špindlerova bouda – Petrova bouda – Moravské boudy – Davidovy Boudy – Dívčí lávky – Špindlerův mlýn.

Na náměstí se nás sešlo 10 turistů. Na přestup na autobus v Mladé Boleslavi byl minimální čas, ale stihli jsme ho. I přestup na cyklobus nám vyšel, někteří sice stáli, ale všichni jsme dojeli v pořádku do cíle. Po vystoupení z autobusu před Špindlerovkou jsme se přivítali také s turistkami z Jaroměře a hned nás bylo 18.

Špindlerovu boudu, Špindlerovku (nadmořská výška 1208 m n. m.) nechal postavit v roce 1784 František Špindler, bouda 2x vyhořela a byla vždy opravena. Za 2. světové války sloužila bouda jako internační tábor pro zajaté důstojníky z řad francouzské, britské a americké armády. V současné době bouda slouží jako hotel.

Po krátké zastávce na Špindlerově boudě jsme se vydali po červené značce na Petrovu boudu, Petrovku.

Petrovka je druhou nejvýše položenou obývanou nemovitostí (1288 m n. m.) v katastru Špindlerův Mlýn

v blízkosti polské hranice. První zprávy o jakési boudě na tomto místě jsou z roku 1790, šlo tehdy o letní boudu pro přechodné ubytování pastevců. První skutečnou boudu, vhodnou pro celoroční bydlení, postavil na tomto místě v roce 1811 Johann Pittermann – jeho zkomolené příjmení se časem dostalo do názvu boudy. Petrova bouda byla v roce 1997 vyhlášena kulturní památkou. V současné době lze objekt využít pro ubytování v apartmánech, přespání v noclehárně nebo pro odpočinek v útulně. I my jsme tuto útulnu – samoobslužný bufet využili a uvařili jsme si kávičku, někteří ochutnali i domácí bábovku a hlavně jsme si odpočinuli po strmém stoupání v poledním sluníčku. Tato bouda byla nejvyšším bodem našeho putování.

Po žluté turistické značce jsme začali klesat, a než jsme došli k Moravské boudě, tak jsme vpravo od cesty viděli další krásné chaty: chatu Spindler a za ní Dvořákovu chatu. Všechny tři chaty leží uprostřed malebné lokality zvané "Sedmidolí" v nadmořské výšce 1235 m n. m. s výhledem na Špindlerův Mlýn. Již v první polovině 19. století stál na místě Moravské boudy jednoduchý přístřešek pro seno. Roku 1876 majitelé Erlebachové postavili první chatu umožňující celoroční pobyt i občerstvení pro turisty. Chata fungovala i jako hospodářství, kde se chovaly koně, krávy a menší zvířectvo. Za 2. světové války sloužila německé armádě a po válce k rekreaci ROH. Kolem chaty protéká Červený potok.

Žlutá turistická cesta nás vede dolů z kopce kolem kapličky a chaty Sedmidolí. Louka s chalupou Sedmidolí, kapličkou a domkem byla osídlena již v 17. století. Prvním známým obyvatelem boudy byl Johann Hollmann (1726–1795) a jeho rodina vlastnila objekt až do 2. světové války. Po 2. světové válce byl majetek jako německý zestátněn a získaly ho postupně Obec legionářská (Svaz bojovníků za svobodu) a poté Ministerstvo dopravy ČR pro podnikovou rekreaci. Od ní horskou boudu s penzionem zakoupila společnost Blueberg (E - Centrum a.s.) V roce 2006–2014 provedla celkovou rekonstrukci a záchranu horské budovy. Jde o jedinečnou památku a jednu z posledních dochovaných ukázek typické krkonošské horské boudy 18. a 19. století.

A stále klesáme až k Davidovým boudám. I ty jsme si prohlédli kolem dokola. Původní zemědělská usedlost z 18. století byla založena Davidem Krausem a postupně přestavěna na hostinské pokoje. Po odsunu Němců (1945) chata sloužila k rekreaci. Nový majitel však nechal usedlost zchátrat a v roce 2008 koupila objekt společnost P.H.A. a zahájila rozsáhlou rekonstrukci, která spočívala v úplné demolici původních Davidových bud a výstavbě apartmánového domu na původním místě. Došli jsme až k autobusové zastávce Davidovy boudy, přešli jsme silnici a prudší cestou pomalu sestupovali k Dívčím lávkám.

Na mých výletech oznámím, kudy půjdeme, a sama jdu poslední, nyní se to vyplatilo. Jednomu turistovi vypověděla službu kolena. Podařilo se nám ho pomalu posadit, aby si neublížil. A co dál? Zavolala jsem horskou službu, vysvětlila jsem jim, kde jsme, a během 10 minut přijelo krásné černé auto a čtyřkolka. Našeho turistu jsme společně naložili na čtyřkolku a ta ho vyvezla na silnici a potom si za pomocí záchranářů přesedl do auta a nechal se dovést na autobusovou zastávku. Já jsem pokračovala v chůzi za ostatními. Došla jsem na autobusovou zastávku Dívčí lávky rozcestí a tam už na mě čekali ostatní. Společně jsme šli dále po modré turistické značce až k pohostinství Myslivna, kde jsme si dali zmrzlinu, a po krátkém odpočinku jsme šli kolem Labe do centra Špindlerova Mlýna k Bílému mostu a na autobusovou zastávku, kde na nás čekali ti, co se museli nechat odvést do cíle a skupina z Jaroměře. V Labi bylo opravdu málo vody. (Nyní, když píšu o našem výletě, je ve Špindlu rozvodněné Labe, a všichni turisté poslechli a odjeli včas před záplavami domů.)

Autobusem č. 405 s odjezdem v 16:00 hodin jsme dojeli do Mladé Boleslavi a odtud do Mnichova Hradiště.

V 7:10 hodin jsme odjeli a v 19:12 h jsme se vrátili.

Tento celodenní výlet se všem líbil, po horských stezkách a cyklocestách jsme ušli slibovaných 10 km.

Fotogalerii naleznete zde: Ze Špindlerovky do Špindlerova Mlýna

Jitka Thorovská